Něco z naší historie

 

Řekne-li se oheň, většinou se každému vybaví přísloví o tom, že je to dobrý sluha, ale špatný pán. Pramenilo to ze zkušeností mnoha generací, že oheň je k životu nepostradatelný, ale nesmí se vymknout kontrole. Když se pak takový živel rozběsní, člověk pak stěží zachraňuje holý život, o věcech hmotných ani nemluvě. Z historie se nám dochovaly zprávy o několika velkých a zuřivých požárech, jako například požár knihovny v Alexandrii nebo Říma ve starověku, Prahy a Londýna ve středověku, Národního divadla v 19. století či požáry měst následkem bombardování ve válkách století dvacátého. Ani dnes nejsme uchráněni před informacemi tohoto typu – média na nás chrlí denně zprávy o hořících lesích, stepích, městech, bytech či stozích. Vše se nám může zdát na míle vzdálené, pokud o tom jen slyšíme nebo vidíme-li jen obrázky. Může se však stát, že červený kohout sedne i na naši střechu a najednou jsme v situaci, která už vůbec není anonymní a vzdálená, ale hrozivě skutečná. Člověk najednou potřebuje bezprostřední pomoc pro záchranu životů a majetku. A napadá ho spásná myšlenka – HASIČI!

 

Myšlenka na to, že ochrana životů a majetku před požáry by měla být organizovaná, se začínala rodit už v polovině 19. století. První český sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1864, takže letos slavíme 140. výročí organizovaného hasičstva. Zelenou k zakládání dalších sborů dal Zemský zákon č. 135 z roku 1867 o právu shromažďovacím, který tyto snahy příznivě ovlivnil.

V našem okrese začaly být zřizovány první sbory od roku 1871. Postupně byly zakládány další sbory, jejichž činnost trvá dodnes a konečně i rok 1891, kdy byl založen i sbor náš, ale činnost sboru, tehdy ještě neoficiálně fungovala asi pět roků před jeho vlastním založením. Již v roce 1884 byl ustaven tzv. zřizující výbor a byly vypracovány stanovy.  Předsedou zřizujícího výboru byl zvolen p. Vašica, tehdejší starosta obce. Tento výbor pracoval až do roku 1891 na tom, aby mohl být náš sbor oficiálně založen.  Na základě zkušeností byly upraveny stanovy, přijaty a odeslány.

Pod číslem 10.887 dosvědčuje se slavným c.k. místodržitelstvím v Brně založení tohoto spolku podle obsahu stanov.  Tím bylo také stvrzeno, že sbor hasičský v Chropyni je oficiálně založen.

Prvním velitelem se tehdy stal p.Křenek.

Prvním starostou  byl p. Pazdera, který byl tehdy zároveň i starostou obce.

 

Počátky našeho sboru nebyly vůbec jednoduché, jako snad asi vše, co je nové a neznámé. Lidé nebyli nadšení a mysleli si, že takovýto spolek není zapotřebí. Přirozená lidská nedůvěřivost však musí být překonána, nejlépe konkrétním činem, který by přesvědčil o správnosti počínání.

Otázkou nejpalčivější, stejně i jako dnes, byl především nedostatek financí. Na druhou stranu však tuto skutečnost vyvažovalo odhodlání a nadšení k práci nejen pro sebe, ale hlavně pro druhé při ochraně a nezištné pomoci před ohněm a živelnými pohromami.

 V roce 1911 byla od německého sboru v Kroměříži zakoupena sundavací stříkačka a postaveno hasičské skladiště.

 

 

V následujících letech se rozrůstá členská základna (1926 – 46 členů) a přibývá i různá výzbroj a výstroj. Vyvstává proto myšlenka na zakoupení pozemku a postavení hasičské zbrojnice.

Sbor nadále rostl. V roce 1935 měl už 62 členů a hodnota majetku činila téměř 40 000 korun. V roce 1940 došlo k zakoupení motorové stříkačky Sigmund s výkonem 1 200 l za minutu. Ta začala přitahovat zvláště mládež, a tak bylo založeno i družstvo dorostu.

To už ale rok trvá 2. světová válka, během níž byla činnost sboru silně omezena a povolen byl vlastně jen výcvik a zásahy. Také veškerý majetek sboru musel být předán obci, která také rozhodovala o dalších náležitostech sboru. Není proto divu, že činnost sboru pomalu upadala. V květnu 1945 však válka skončila a v euforii z osvobození nastalo i oživení činnosti sboru.

Po neblahém roce 1948 dochází ke změnám i v organizaci hasičů. Dochází k přejmenovávání, aby nic nemohlo připomínat minulá léta. Ze sboru dobrovolných hasičů se stává místní požární jednota a požární sbor, ze starosty se stává předseda, z valné hromady výroční členská schůze, z hasičů požárníci. Činnost sboru se rozvíjí podle úkolů z ústředí v Praze přes krajské a okresní výbory. Přesto však pokračuje, i když se do ní promítá politika a úkoly strany.

V pozdější době jsme dostali osobní automobil zn. Steyer, který sloužil až do roku 1952.  V dalším roku byl sboru zapůjčen vůz AS 16 PRAGA.

 

70. a 80. léta byla ve znamení plnění socialistických závazků, kdy většina sil byla vkládána do údržby a oprav techniky a tvoření žňových hlídek a brigád. Dařila se i práce s mládeží, o níž nejvýmluvněji vypovídají kroniky sboru. V roce 1972 jsme dostali vozidlo Š 1203 s vybavením. Dále potom v roce 1976 cisterna IFA CAS 16

 

Za zmínku stojí mluvit o přestavbě zbrojnice  její rozšíření a zvednutí o jedno patro.  Které se datuje v hasičské kronice 23. března 1974 se stavbou bylo započato včetně příprav a  20.listopadu 1975 byla provedena kolaudace a budova zbrojnice byla dána do trvalého užívání.

 

V roce 1982 bylo v Chropyni uspořádáno krajské kolo požárního sportu a při té příležitosti nám byla předána AVIA 30 také s vybavením a slouží dodnes. Dva roky na to jsme IFU CAS 16 předali do Kyselovic a místo ní jsme dostali už starší automobil CAS RTHP, který máme dodnes a je po generální opravě. V současné době je toto vozidlo na prodej.

 

Přicházíme k roku 1989, který byl zlomový nejen pro naši společnost, ale i pro činnost a fungování sboru. Znovu se vracejí názvy jako hasič, sbor dobrovolných hasičů, pořádají se valné hromady, v čele stojí starosta a členové se oslovují bratře, sestro, popřípadě pane, paní.

Počátkem 90. let se uskutečnila větší oprava hasičské zbrojnice, kdy byl zrušen byt a odizolovány zdi. Nejnovější kabát, který můžete vidět dnes – tedy nová fasáda, střecha a nový plášť věže – dostala hasičská zbrojnice v letech 1999 – 2000. To vše ale nebylo možné realizovat jen z výtěžků našich plesů či jiných akcí, a proto bylo přikročeno za souhlasu téměř celé členské základny k převedení objektu H Z na obec s tím, že je využíván SDH a klubem důchodců. Zde je nutné poznamenat, protože to jinde zdaleka není samozřejmost, že spolupráce mezi SDH Řepiště a OÚ Řepiště je na velmi dobré úrovni, a vedení OÚ nám vždycky vyšlo v potřebách našeho sboru vstříct, v poslední době například při nákupu výstroje pro výjezdovou jednotku.

Nechci taky opomenout starostování žen, a to že první starostkou sboru se stala pí. Bornová v období od roku 1984 až do roku 1996.

 V roce 2009  proběhlo zrušení podnikových hasičů ve Fatře v Chropyni, bylo nám převedeno vozidlo jejich a to CAS 25 LIAZ také s vybavením. Toto vozidlo je opotřebované a bude stát spoustu finančních prostředků na opravy, které nás čekají.

 

 

 

Teď něco z novodobé historie

 

 

Každý rok v zimním období cvičí muži ve zdejší tělocvičně a přes letní období se zúčastňují různých soutěží.  Soutěže jsou jak v rámci okrsku, tak i v jiných okresech, kde jsme stále zváni. Nechci taky opomenout soutěž „Memoriál Jana Zapletala“, kterou  pořádáme každoročně na podzim. Z mládeží se nám to zatím nedaří, protože to je snad dobou, která je pro některé dána za vzor počítačovým hrám a komunikaci na internetu. Nechci opomenout i naše ženy. Začaly cvičit a soutěžit v roce 1999, ale v roce 2002 skončily. Je to škoda, nové členky a hlavně mladší se nám do soutěžního družstva zatím nepodařilo získat.

Každý týden se scházíme na zbrojnici, abychom vyřešili různé úkoly daných typů.  Jakou jsou různá odborná školení řízená v Kroměříži nebo ve Zlíně. Také řešíme brigády na zbrojnici, výcviky zásahového družstva a výcviky s technikou, protože i na tomto poli máme hodně práce. Každý rok asistujeme při stavění májky, zúčastňujeme se různých akcí pro mládež  např. prohlídka zbrojnice a  ukázky s  požární technikou apod.

V současné době se také zúčastňujeme asistenčních požárních hlídek, které probíhají ve Fatře v  Chropyni při svařování a pálení výrobních linkách.

Opravdu jsem posledních 10 let zmínil jen v krátkosti o činnosti tohoto sboru. Protože všichni dobře víme, jak to na zbrojnici vypadá, takže si myslím, že je zbytečné o tom mluvit, hlavní je že tento sbor odvede dobrou činnost, která je k užitku nás všech.

V současné dob+ má naše členská základna 28 mužů, 17 žen a 4 mladé hasiče.

 

Náš sbor stojí na jeho prahu a na prahu své stodvacítky před dvojím úkolem – jednak svou aktivní činností v oblasti prevence i konkrétního zapojení do akcí přispívat k ochraně životů a majetku občanů a jednak zapojit do své činnosti mladé hasiče, neboť je známo, že ve spolku, kde není nová mladá krev, dochází brzy ke stagnaci a postupnému zániku.

Všem, kdo se zapojují do práce s mládeží, je třeba poděkovat, a to nejen na valných hromadách, protože mládež, která má to pravé nadšení, je opravdu budoucností sboru.  Spokojeni ale být nemůžeme, vždy je co zlepšovat!

 

Závěrem je třeba zdůraznit, že náš sbor během stodvacetileté historie měl mnoho příležitostí ukázat, že jeho fungování je nutné a že něco dokáže. Od likvidování prvních požárů ve 30. letech přes požáry středisek JZD a cukrovaru. Hlavně při poslední velké povodni v létě 1997, která je dosud v živé paměti a kde se naše jednotka velmi osvědčila.

Máme také v živé paměti velký požár technologických odpadů firmy „REMIVA“,  s ničivým živlem bojovali čtyři dny hasiči z 67 jednotek profesionálních, dobrovolných a podnikových hasičů.

Aktualizováno (Středa, 04 Listopad 2015 16:04)